Ústavní soud k obecným soudům při rozhodování o náhradě újmy na zdraví: Nepřeceňujte závěry znalců

Koncipientka Tereza Händlová se v článku pro EPRAVO.CZ rozepsala o nedávných výhradách Ústavního soudu k nekritickému přejímání výsledků znaleckých zkoumání u náhrady nemajetkové újmy na zdraví.

Do konce roku 2013, kdy pozbyl účinnosti občanský zákoník z roku 1964, se újma na zdraví odškodňovala podle tzv. bodového ohodnocení, tj. na základě bodové vyhlášky. „Nový“ občanský zákoník se od tohoto pravidla s účinností od ledna 2014 zcela hodnotově odklonil, kdy stanovil, že se tytéž nároky mají odškodňovat podle „zásad slušnosti“.

Aby ovšem nedošlo k roztříštění soudní praxe, v níž by si jednotlivé soudy v Česku začaly kritérium slušnosti vykládat s výraznými rozdíly, vydal Nejvyšší soud záhy novou „tabulkovou“ pomůcku, a sice Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Ta de facto bodovou vyhlášku při soudním rozhodování nahradila. 

V praxi se proto i dnes poměrně běžně stává, že se soudci při rozhodování o výši odškodnění za vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění fakticky plně spoléhají na obsah znaleckých posudků. Znalci v nich mechanicky aplikují výpočty dle předem daných sazebníků obsažených v Metodice. Navíc nezřídka posuzují nad rámec odborných skutkových otázek i otázky právní, jejichž hodnocení je však výlučnou odpovědností soudu.  

Ústavní soud tuto praxi opakovaně kritizuje, naposledy ve svém březnovém nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22. Kromě výše uvedeného vytýká obecným soudům také to, že znaleckým posudkům přikládají vyšší důkazní sílu a „nadužívají“ je i tam, kde řešená otázka není svým charakterem odborná. Zmíněnou Metodiku mají proto soudy využívat jako nezávaznou výkladovou pomůcku, kterou je třeba korigovat. 

Článek Terezy v plném znění je k dispozici zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/ustavni-soud-k-uskalim-uzivani-metodiky-nejvyssiho-soudu-
k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi-116355.html